Na zbuka
Hra napsaná věčím dílem tak, jak ju děcka hravaly.
A. Kubeša, Valašské pěsničky (...).
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře sú potřeba nájmeňéj 2 děcka. Hrať sa dá v tělocvičně, na lúce, hřisku aj v hoře. Trvať bude isto 5 minuty, ale može sa aj prodlúžiť. Zehnať mosíš ¾ m dlúhé lískové húlky. Hra spadá do procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju paru, přesnosť, hod na cíl, švunk aj pohotovosť. Mordovisko je toť 5-9 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Jedno děcko je zbukař, kerý retuje zbuka, ostatní děcka čpelí húlkama po zbuku a uťěkajú.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Zbukař stojí s húlkú u zbuka, ostatní děcka stojá s húlkama nekolik krokú od zbuka.
JAK HRU HRAŤ
Děcka čpelá jeden po druhém húlkama po zbuku a chťejú ho sraziť, pro svoje húlky si ale nejdú. Zbukař svojú húlkú odráží húlky ostatních děcek a zbuka tým retuje. Dyž ale nekerý zbuka srazí, zbukař ho postaví a ostatní čpelí daléj. Vraz, co všeci svoje húlky vyházajú, uťekajú si pro ně. Zbukař honem postaví zbuka jedneho z děcek klupne húlkú po húlce (ve chvílu, dy ju děcko drží) a zbuka srazí. Keho húlku klupne, ten sa stane zbukařem. Dyž šak srazí zbuka nekdo jiný prv, ostane starý zbukař daléj zbukařem.
A VČIL NEJAKÉ RADY
Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (keho húlka byla klupnutá, esli nekerý srazil zbuka, esli si děcka zočídily rolu a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek. Děcka, keré čpelily svoju húlku, je dobré nejak zabaviť, aby enem nestály a nečučely (třebas možú ďělať čopy aj s výskokem, skákať panáky, uťekať na sřeknuté místo aj neco iného, co ťa enem napadne). Lepší je, dyž děcka uťekajú pro svoje húlky až po nejakém signálu (třebas až po tem, co im zbukař řekne). Pro věčí názornosť sú húlky nejak označené (třebas barevnú tečkú, ménem aj inak), ale nejjednodušší je, dyž si děcka možú vzít barskerú húlku. Druh húlky volíme podla teho, co sa kole nás zrovna nacházá (v hoře klace, v tělocvičně gymnastické tyče a tak daléj). Vzdálenosť zbuka od děcek sa mjéní podla věku, schopností a dovedností děcek.
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS NAMOTIVOVAŤ, JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ, LEBO JAK TEMU OZAJ BYLO.
JAK DĚCKA NAMOTIVOVAŤ
Vedúcí děckám praví po pismenách slovo ZBUK, ich úkolem je slovo v hlavě poskládať a potem ho nahlas řécť. Vedúcí po téj vysvětluje, co to zbuk je a gdo je to zbukař.
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Ťapnuté děcko si nezočídí rolu se zbukařem, ale stane sa jeho pomocníkem.
Děcka čpelí po zbuku kuťaberkú.
Děcka uďełajú grupy třebas po čtyrech/pěti, hra sa pak hraje postejnu.
Děcka čpelí kuťaberkú po medicinbalu, zbukař mosí na konci klepnúť kuťaberku děcka svojú kuťaberkú.
Děcka uťekajú pro barskerú húlku (ne enem pro tu svoju).
Dyž sa bude hra hrať v tělocvičně lebo na hřisku, možú sa místo húlek užiť gymnastické tyče, keré děcka čpelí po slalomové tyči se základnú lebo po gymnastické tyči v kuželu (zbuk).
JAK TEMU OZAJ BYLO
Zbukař klupal húlkú samotné děcka.