Na strýca
Hra napsaná tak, jak ju děcka hravaly (z Hovězí).
Z. Jelínková, Dětské taneční hry z Valašska.
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře je potřeba nájmeňéj 5 děcek. Hrať sa dá v tělocvičně, na lúce, hřisku aj v hoře. Trvať bude isto 3 minuty, ale spěš sa prodlúží. Zehnať nemosíš maka nic Hra spadá do létací aj procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju koordinacu, švunk aj rytmus.. Mordovisko je toť 6-10 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Určí sa jeden strýc, kerý naháňá ostatní, keří před nim zdrhajú.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Strýc leží sťagde v místě hry, ostatní stojá kolevá něho.
JAK HRU HRAŤ
Zatým co strýc leží na zemi, ostatní nad ním stojí a říkajú:
Umřéł nám strýc, neporučíł nám nic, enem starý kožuch.
Nebudem mu zvóniť, až nás bude hóniť.
Hoň, starý, hoň, enem nám kosti nezlom.
Strýc sa zdvihne a počne chytať ostatní. Keho ťapne, ten si lehne místo něho a je strýcem.
A VČIL NEJAKÉ RADY
Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (esli sa strýc zdvihá a naháňá děcka až po říkačce, esli si děcka zočidily role a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek.
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS NAMOTIVOVAŤ, JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ, LEBO NA INČÍ ŘÍKAČKY.
JAK DĚCKA NAMOTIVOVAŤ
Vedúcí si s děckama vyprávjá o tem, keré členy rodiny znajú, též može připomňeť dúležitosť rodiny. Potem praví: „My si včil na takého jedného strýca zahrajeme. Jak by sa strýc moh menovať? Kdo by sa chcéł stať strýcem?“
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Děcka kolem strýca chodí krokem, v čopu, pozpátku, krokem poskočný, polkovým aj inak, jak ťa enem napadne.
Po téj, co strýc nekeré děcko chytne, sa može hra hrať zaséj od začátku aj s říkačkú, lebo si děcka možú předávať ťapku – ve hře sa pak pokračuje daléj bez říkačky (honiča je dobré nejak označiť, třebas zvednutú rukú).
Gdyž je nekeré děcko ťapnuté, nestřídá si s honičem rolu, ale stává sa jeho pomocníkem a naháňá ostatní s nim.
Na začátku hry sa určí, kolik děcek mosí strýc ťapnúť, dyž strýc ťapne sřeknutý počet děcek, vítězí a hraje sa nová hra s novým strýcem (ťapnutý može pokračovať v běhu, stať sa pomocníkem honiče, ostať a čekať na to, až ho nekdo vyvětí, jiť si sednúť).
Děcka si před začátkem hry sřeknú, co bude ich záchranú, dyž je strýc ťapne – ťapnutý si nemění s honičem roli, ale ostane stať na místě a ostatní ho mosá vyvětiť (třebas ho oběhnú, udělajú u něho tři čopy s výskokem a tak daléj).
Místo hry je zmenšené, třebas na púltoléj.
Říkačka sa može zkratiť třebas takte: Umřéł nám strýc, neporučił nám nic. Hoň, starý, hoň, enem nám kosti nezlom. Lebo enem Hoň, starý, hoň, enem nám kosti nezlom.
Děcka možu aj inčí říkačky říkať (věc v Inčí říkačky).
INČÍ ŘÍKAČKY
Lužná: Umřel nám strýc, nezanechal nám nic,
enom jednu podkovičku, aj tu strčil pod lavičku.
Nebudem mu zvóniť, až nás bude hóniť.Jiná: Umřél nám strýc, neporučíl nám nic, enem starý kožuch.
Nebudem mu zvóniť, až nás bude hóniť.
Hoň, starý, hoň, enem nám kosti nezlom.