Na plátno
Hra napsaná s nejakú tu změnú.
A. Kubeša, Valašské pěsničky (...).
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře sú potřeba nájmeňéj 2 děcka. Hrať sa dá v tělocvičně, na lúce, hřisku aj v hoře. Trvať bude isto 5 minut, ale spěš sa prodlúží. Zehnať nemosíš maka nic Hra spadá do létací aj procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju koordinacu, švunk aj bedlivosť. Mordovisko je toť 10 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Jedno děcko je četník, kerý naháňá, ostatní sú zloději, keří před četníkem zdrhajú.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Všeci stojá sťagde v místě hry.
JAK HRU HRAŤ
Četník sa snaží chytnúť zloděje. Zloději sú v bezpečí, zakel sa dostanú do stavení – nejaké místo za předem sřeknutú čáru (u zgréfy, nejaké věci, stromu aj iného). Dyž sa četníkovi podaří nekerého zloděja mimo stavení ťapnúť, vyměří chyťenému trest (třebas skákať v měchu, udělať čopy, kotrlce, vylézt na zgréfy a tak daléj).
A VČIL NEJAKÉ RADY
Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (esli četník neťapnúl nekerého ve stavení, esli sú tresty přiměřnené a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek. Na trestu pro ťapnuté zloděje je lepší sa sřeknúť před začátkem hry. Též je dobré si určit, jak dlúho možú děcka ve stavení ostať (aby ich tam nebylo moc a aby tam nebyli dlúho).
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS NAMOTIVOVAŤ, JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ, CO INČÍ AUTOŘI PRAVÍ, LEBO JAK TEMU OZAJ BYLO.
JAK DĚCKA NAMOTIVOVAŤ
Vedúcí děckám praví takú povědačku (věc nižéj - Povědačka o ukradnutém plátnu). S děckama si možete aj řécť, jaké može plátno byť (lněné, bavlněné aj konopné) a k čemu ho Valaši užiť mohli (třebas na rubáče, kútnicu, šátky, košule, kanafasku aj iné). Všecko im možeš ukázať v knížce L. Drápalové a J. Tiché – Jak jde kroj, tak se stroj (věc nižéj - Knížka). Potem vedúcí praví: „My si včil na také četníky a zloděje zahrajeme.“
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Četníkú može být věc.
Místo hry je zmenšené na púltoléj.
Četník si zočídí rolu se zlodějem, kerého chytne (po téj, co zloděj vykoná trest, začne honit). Četníka je dobré nejak odlišiť, třebas zvednutú rukú).
Ťapnutí zloději sa po vykonání trestu, lebo aj bez něho, stanú dalšíma četníkama a pomáhajú polapiť zloděje (četníky je dobré nejak odlišiť, třebas tak, že zvednú ruku).
Děcka uďełajú dvě čídy a postaví sa naprotivaj sobě, jedna čída děcek je četníkama, druhá zaséj zlodějama. Na nejaký sřeknutý signál sa děcka rozběhnú, zloději zdrhajú za předem sřeknutou čáru za nima a četnici je naháňajú. Gdyž sa im podaří nekerého chytiť spěš, než sa stihne dostať za čáru, vyměří mu trest, nebo se ťapnutí přidajú k četníkúm.
M. Václavek, Děti na Mor. Valašsku: jejich hry a jiné zábavy – toť je hra napsaná podobně, ale sú zvolené iné ména postav – kupec, krejčíř, kohút; po téj, co krejčíř ukradne všecko plátno, ide ho kupec hledať, jak ho vyňúrá, začne mu krejčíř uťekať a kupec sa ho snaží chytiť, dyž ho chytí, hrajú znova – děcka teda možeš rozdělit na kupce – honiče a krejčíře – honěné a hrať obyčejnu hóňenú
INČÍ AUTOŘI PRAVÍ
E. Peck, Valašské národní písně a říkadla s nápěvy do textu vřaděnými: iné označení pro prodavača – měřič.
JAK TEMU OZAJ BYLO
Děcka stály v púlkole nebo v čídě a upažily, s nima stál aj prodavač. Súdce, kohút, četník aj zloději stáli vedla. Prodvač meřil plátno húlkú lebo bičiskem. Přišél k němu zloděj, ukázal na nekeré plátno a pravil: Zač je to plátno? A prodavač opáčil: Za dva zlaté. – Běžte si pro nožíce. A než sa proavač stihnúl vrátiť, zebral zloděj dvě děcka a utékl s nima pryč. Kohút to všecko vidél a začal kokrhať: Kykyrykýý! Ukradli vám plátno! Četník začal zloděja chytať po sřeknutou čáru a potem sa vrátil se slovama: Nechytnúl sem ho. Prodavač přeměří plátno a zařve: Mňe teho plátna chybí na tři loktě! Zloděj dojde zaséj a změněným hlasem praví: Voda vám ho vzala. Zač je to plátno? A prodavač zase: Za dva zlaté. – Běžte si pro nožíce. Prodavač ide pryč a zloděj zaséj zdrapne dvě děcka. Kohút kokrhá a četník chytá. Hra sa opakuje, zakel četník zloděja nechytne. Potem četník praví: Jaký trest mu vyměříme? A súdce na to: Mosíš uďełať pět kotrlcú/skákat v měchu/dostať pár liskancú aj iné.