Na myslivca
/hotaře/
Hra napsaná tak, jak ju děcka hravaly.
M. Václavek, Děti na Moravském Valašsku (...).
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře sú potřeba nájmeňéj 2 děcka. Hrať sa dá v tělocvičně, hoře, na lúce aj hřisku. Trvať bude isto 3 minuty, ale spěš sa prodlúží. Zehnať nemosíš maka nic. Hra spadá do létací aj procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju koordinacu, švunk aj rychlú reakcu. Mordovisko je toť 6-10 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Jedno děcko je hotař, kerý náháňá ostatní, keří zdrhajú.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Hotař leží sťagde v místě hry, ostatní stojá kolevá něho.
JAK HRU HRAŤ
Hotař leží a dělá, že gabe. Ostatní děcka trhajú trávu či strúčí na poli a říkajú:
Škubu, škubu, travičku, na zeleném palúčku (nebo Trhám, trhám, strúčí, na zelenéj lúči).
Hotař není doma, šel do Holešova,
na koření, od hlavy boléní.
Hotař sa v ten raz obudí a dá sa všecky chytať. Kerého chytne, ten sa stane hotařem.
A VČIL NEJAKÉ RADY
Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (esli hotař začne honit až po říkačce, esli děcka nezdrhajú eště před koncem říkačky, esli si děcka zočídily role a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek.
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS MOTIVOVAŤ, LEBO JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ.
JAK DĚCKA MOTIVOVAŤ
Vedúcí sa děcek pýtá: „Děcka, gdo je to hotař? Je to polní hlídač. Co je asi jeho úkolem? Jak sa menuje taký hlídač přírody včil? Je nekdo z vaší rodiny myslivcem?“
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Chyťené děcko si nezočídí rolu s hotařem, ale stane sa jeho pomocníkem, hra sa potem hraje postejnu (říkačka – běh – věčí počet chyťených).
Hotař leží na sřeknutém místě (třebas jedna strana hrací plochy), vedla něho je strúčí (zelený papír, vytyčovací mety či neco podobného), keré děcka trhajú (berú do ruk) a u teho říkajú říkačku. Po skončení sa hotař obudí a začne děcka naháňať, děcka mosí honem utíkať s ukradnutým strúčím do svojeho stavení (třebas obruče na druhéj straně hrací plochy). Keho chytne, ten musí strúčí vrátiť zpátky, cílem je všecko strúčí hotaři zdrapnúť; hotařů může být věc. Též sa može říkačka vynechať – hotař gabe, děcka kradú, hotař sa može gdy chce obudiť a děcka naháňať, ťapnutý mosí vrátiť zdrapnuté strúčí zpátky.
Hotař gabe na jednéj straně místa hry, ostatní sú u něho. Po skončení říkačky začne hotař děcka naháňať, ti sa mu snažá utécť na předem sřeknuté místo (třebas strana naprotivaj té hotařovy, věc na nekolik krokú od nich aj iné), de už nemožú byť ťapnutí. Dyž je hotař nekerého chytne, stane sa chyťený jeho pomocníkem, lebo si zočídí role a hra sa opakuje.
Říkačka može byť aj kratší: Škubu, škubu, travičku, na zeleném palúčku. Lebo aj: Trhám, trhám, strúčí, na zelenéj lúči.