Na meďara
/čampulu/
Hra napsaná tak, jak ju děcka hravaly.
M. Václavek, Děti na Moravském Valašsku (...).
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře sú potřeba nájmeňéj 3 děcka. Hrať sa dá v tělocvičně, na lúce, hřisku aj v hoře. Trvať bude isto 5 minut, ale spěš sa prodlúží. Zehnať mosíš gymnastické tyče, kužel. Hra spadá do procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju přesnosť, švunk aj bedlivosť. Mordovisko je toť 5-9 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Jedno z děcek je stavjačem meďara (určí sa ve hře), ostatní házajú a uťekajú.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Děcka stojí v prostředku místa hry.
JAK HRU HRAŤ
Vedúcí rozhodí hole, kerých je o jednu meňéj, než je děcek. Úkolem děcek je jednu z nich drapnúť. Ten, na keréhožádná nevyšla, sa stane stavjačem meďara. Ostatní děcka si stúpnú do čídy vedla sebe. Před nima, asi 15 kroků, stojí špalek (kužel). Meďar (děcko bez hole) stojí u něho a čítá: Raz, dva, tři – a dyž tři řekne, všeci fiknú holema po špalku a zdrhajú k němu. Kerý vyňúrá svoju holu nájspěš, ten je meďarem. Meďar stojící u špalku vartuje, kerý spěš svoju holu zebere.
A VČIL NEJAKÉ RADY
Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (rola meďara, esli děcka házajú až po cifře tři, keré děcko bylo prvé u svojí hole a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek. Vedúcí hole na začátku hry drží u sebe a enem je pustí. Meďara mosí upozorniť na bezpečnú vzdálenosť od špalku ve chvílu, gdy děcka házajú, aby ho žádný netrefil a nezranil. Holú može byť barskerá tyč, kerá je prám po ruce (v hoře třebas klacek) a aj špalek (v hoře třebas peň, v tělocvičně klobúček, díl švédeské bedny aj iné). Hole je dobré měť pro větší přehled nejak označené (třebas barevným puntíkem, tvarem, cedulkú s ménem aj inak), aby si ich děcka při zbúzáňú poznaly a nemosely sa tak dožúvať (děcka si mosá akorát pamatovať, jak byla ich hola označena). Nájlepší variantú je, dyž možú děcka zebrat barskerú holu.
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS NAMOTIVOVAŤ, LEBO JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ.
JAK DĚCKA NAMOTIVOVAŤ
Vedúcí děckám praví: „Uďełáme si takú malú olympiádu. Šak nebude to enem tak! Najprv budeš moseť házať, po téj aj zdrhať a zkúšať svoje oči. Jeden bude rozhodčím, bude sa menovať Meďar. Tož, poďte si řécť pravidla.“
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Děcka uďełajú grupy, třebas po třech/čtyřech/aj věcéj, hra sa hraje jednostajně – nekerý je meďarem a ostatní házajú holema, po téj zdrhajú pro svoju holu.
Pro zjednodušení děcka nezdrhajú pro svoju holu, ale mosá drapnúť barskerú inú – gdo jako poslední drapne holu, je meďarem.
Vzdálenosť děcek od špalku sa podla ich schopností može zvětšovat aj zmenšovať.
Místo holí majú děcka krúžky – toť možu procvičovat aj hod na cíl. Na nejaký zvuk děcka házajú krúžky na tyč, dyž sa im povede ho na tyč umístiť, přičtú si bod a vezmú si další krúžek. Po nejakém čase vedúcí hru zataví a děcko, keré má najvěc bodú, vyhrává.
Děcka majú v rukách volejbalový míč, kerým sa snaží vší silú trefiť medicinbal, kerý je položený na nejaku délku od děcek (podla věku a schopností děcek). Ten, kerý im dokáže pohnúť, si přičte bod, lebo može byť cílem děcek medicinbal dostať na sřeknuté místo.
