Na kokša
Hra napsaná tak, jak ju děcka hravaly.
A. Kubeša, Valašské pěsničky (...).
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře je potřeba nájmeňéj 5 děcek. Hrať sa dá v tělocvičně, na lúce, hřisku, goňce aj v hoře.Trvať bude isto 5 minut, ale može sa aj prodlúžiť. Zehnať nemosíš maka nic. Hra spadá do procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju pohotovosť aj švunk. Mordovisko je toť 10 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Jeden je kokeš, kerý naháňá nájzadnějšího v zástupu, ten před nim zdrhá na prvé místo.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Děcka sa postaví do zástupu, kokeš stojí nekde vedla.
JAK HRU HRAŤ
Kokeš si stúpne před prvého v zástupu a představí sa: Kokeš. A prvý mu opáčí: Co chceš? – Masa. – Di do lesa! – Nemám klúče. – Vypoščaj si od zadního strýca. Kokeš zdrhá na nájzadnějšího, kerý sa mosí co nájspěš dostať před prvého v zástupu. Dyž je na svojéj cestě chyťený, je v další hře kokšem a starý kokeš sa postaví na prvé místo v zástupu. Dyž ne, je kokšem stejné děcko zaky nekoho nechytne a nezočídí si s ním rolu.
A VČIL NEJAKÉ RADY
Vedúcí mosí rátať s tým, že sa ve hře nepohybujú všecky děcka. Varianty, v kerých je zapojených věc děcek, sú v jak hru přejinačiť. Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (esli kokeš aj najzadnější vybíhajú až po říkačce, esli si děcka zočídili role a stojí na správném místě a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek. Vedúcí by mjéł čážiť, esli nekerý z iných děcek v zástupu nebrání kokešovi v cestě.
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS NAMOTIVOVAŤ, JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ, CO INČÍ AUTOŘI PRAVÍ, LEBO NA SÚVISŁOSŤ K INÉMU PŘEDMĚTU.
JAK DĚCKA NAMOTIVOVAŤ
Vedúcí dává před děcka obrázky (věc nižéj - Obrázky kohúta/ka) a pýtá sa, jak by sa daly jedným slovem pomenovať – kohút/ek a jak sa toť ty slova označujú – homonyma.
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Honič aj honěný možú uťekať mezi děckama v zástupu.
Prvé děcko može kokešovi řécť aj iného, než nájzadnějšího, třebas „vypoščaj si od třetího strýca, lebo od sedmého, desátého, dvanástého“, řeknuté děcko musí vyběhnúť a dostať sa na prvé místo, kokeš ho chytá. Kokešú može byť aj věc, prvé děcko v zástupu može řécť aj věčí počet děcek, keré majú kokešové hóniť.
Děcka udělajú grupy třebas po 5 děckách, po téj sa hra hraje postejnu (zaséj može děcko vyzvať aj iného, než nájzadnějšího).
Děcka čapjá v jednem zástupu na jednem konci hrací plochy, kokeš je na druhém koncu místa hry, v prosředku je kužel. Vedúcí praví jedneho nebo aj věc děcek (číslem, ménom), keré vyběhnú ke kuželu, oběhnú kolevá něho a vrátí sa zpátky na svoje místo, súčasně za nima vybíhá aj kokeš, kerý je musí na ich cestě ťapnúť, chyťené děcko sa stane kokšem, kokešú može byť věc).
Děcka možú říkať aj: Kokeš. – Co chceš? – Zajíčka. – Chytni si ho, možeš-li (F. Bartoš, Lid a národ, sebrané rozpravy národopisné a literární, sv. 1).
INČÍ AUTOŘÍ PRAVÍ
F. Bartoš, Lid a národ, sebrané rozpravy národopisné a literární, sv. 1: Kokeš. – Co chceš? – Zajíčka. – Chytni si ho, možeš-li.
SÚVISŁOST K PŘEDMĚTU
Český jazyk: homonyma.