Hra malá
Hra napsaná tak, jak ju děcka hrávaly.
M. Václavek, Děti na Moravském Valašsku (...).
COSI MALÚČKO O HŘE
Ke hře sú potřeba nájmeňéj 2 děcka. Hrať sa dá v hoře, tělocvičně, na lúce aj hřisku. Trvať bude isto 10 minut, ale može sa aj prodlúžíť. Zehnať mosíš palestry a kuťaberku. Hra spadá do procvičovací chvíle tělesnéj výchovy. Děcka si rozvinú svoju paru, přesnosť, hod aj švunk. Mordovisko je toť 6-12 MET.
ROLA DĚCEK VE HŘE
Děcka uďełajú dvě grupy, jedni sú hore a čabú, druzí zaséj dole a chytajú.
GDE A JAK SA PŘI HŘE POSTAVIŤ
Děcka, keré sú hore, stojí u cíla čabandy na jednéj straně místa hry a děcka, keré su dole zaséj u cíla klepandy na několik kroků vzdáleného od prvého cíla.
JAK HRU HRAŤ
Děcka hore čabú, ty dole chytajú. Dyž někdo odčabe tak, že kuťaberka odletí za klepandu, musí ten, kerý odčabe, honem utíkať ke klepandě, třikrát na ňu zaklepat (zaklepať na zem) a vrátiť sa zpátky k čabandě. Zakel ho nekdo z dolních, keří kuťaberku chytajú, na cestě tam lebo zpátky kuťaberkú trefí, musí trefený přestúpiť k dolním. Dyž ho nikerý netrefí, zůstane při horních. Hra ide takte daléj, než sú všeci horní při dolních. Poslední horní je po téj sám dolní a ti, keří byli dolní, sú horní. Hra sa opakuje.
Nekdy sa též hrávala „fánka“ – dyž očabne jeden z horních vysoko a nekerý dolní bol chytne, pak je ten, kerý dal „fánku“, dole.
A VČIL NEJAKÉ RADY
Při hře je nájdúležitějším úkolem vedúcího bedliť na pravidla a prúběh hry (jak děcka čabou, esli horní začne uťekať dyž odčabe kuťaberku za klepandu, esli třikrať zaklepal, esli někdo z dolních trefil uťekající děcko, esli šel horní k dolním a tak daléj), též aj na bezpečnosť všeckých děcek. Před začátkem je dobré si připomenúť jakési pravidlo ohleduplnosti. Vzdálenosť cílú určujú schopnosti a dovednosti děcek, može sa aj přeonziť. Nájlepší je palestra brännballová, ale može byť i tenisová, baseballová aj třebas nejaká deščica z drva, podla palestry pak zvolíme aj druh bolu. Děcka možú kuťaberku aj enem dlaňú odrážať. Při první hře je lepší, dyž děcka kuťaberku enem házajú a deprv pak zapojá palestry/dlaně. Celú hru je dobré zakončiť nejakým povídáním o tem, co je to přátelství a připomenúť si jeho hodnotu – „Co myslíte? Je toto chování správné? Budeme sa k sobě chovať škaredě? Jak by to mělo vypadať? Jak sa k sobě máme chovať?
TOŤ SA MOŽEŠ PODÍVAŤ, JAK DĚCKA TŘEBAS NAMOTIVOVAŤ, JAK HRU TŘEBAS PŘEJINAČIŤ, LEBO JAK TEMU OZAJ BYLO.
JAK DĚCKA NAMOTIVOVAŤ
Vedúcí sa děcek ptá: „Poznáte Asterixa a Obelixa? Má nekdo vědmo, jak sa menoval jejich národ a národ, kerý s nima nebyl v míru? (Římané a Galové) Vy si včil na také dvě dědiny zahrajete, enem s tým rozdílem, že v jednéj dědině žije národ, kerý sa menuje Horní a ve druhé národ s ménem Dolní. Toty dva národy žijú už fúru roků v nepřátelství, chtějú si škodiť a přetahnúť na svoju stranu lidi, aby ích bylo co nájvěc.
Pozn.: nemosíš použiť enem ména Horní a Dolní, ale takéj možeš grupy děcek pojmenovať jako Římané a Galové lebo si s děckama sřeknúť iné ména.
JAK HRU PŘEJINAČIŤ
Horní kuťaberku neodbíjajú palestrú, enem ju házajú (možeš užiť třebas volejbalový bol).
Děcka uďełajú dvě grupy, jedni sú hore na jednéj straně místa hry, druzí dole na straně druhéj. Vezme sa nekolik kuťaberek. Na nejaký povel, kerý dá vedúcí, začnú čabať (lebo enem házať) horní i dolní kuťaberky na protivníkovu stranu. Po signálu, kerý hru ukončí, si děcka zpočícú kuťaberky na svojej straně, grupa s menším počtem bolú vyhrává.
JAK TEMU OZAJ BYLO
Hra byla častá a oblúbená. Děcka sa rozďelovaly vyhozením krejcaru lebo palestrú, gdo bude hore a gdo dole.
